07.06.2019 00:03

„Podmínky pro fotbal v našem městě? Jedním slovem katastrofa,“ říká Georgios Karadzos, prezident klubu

„Podmínky pro fotbal v našem městě? Jedním slovem katastrofa,“ říká Georgios Karadzos, prezident klubu

„Odchod Čeňka Cellera je pro nás obrovskou ztrátou. Přišli jsme především o skvělého kamaráda,“ sdělil mimo jiné v rozhovoru pro časopis Fotbal v kraji nejvyšší muž dvorské kopané.

V Královéhradeckém kraji momentálně drží výkonnostní prim druholigový FC Hradec Králové, na který v České fotbalové lize navazuje klub SK Převýšov. Vedle Trutnova je pak třetím dlouhodobě nejsilnějším oddílem v regionu TJ Dvůr Králové nad Labem, jemuž předsedá člověk, bez jehož finanční pomoci by zdejší fotbal nejspíš ani neexistoval. GEORGIOS KARADZOSje královédvorským rodákem. Patriotem. Ve městě kopanou dlouho hrál a teď oddílu „splácí“ zážitky z dětství způsobem, jaký sport potřebuje. Je zde nejen generálním sponzorem, ale již několik let i prezidentem klubu.

Coby sponzor jste do fotbalu vstoupil v roce 2001. Jak se to tehdy seběhlo a co vás k tomu vedlo?

Já jsem jako sponzor do dvorského fotbalu vstoupil už v roce 1999, kdy mě oslovil pan Bělohoubek, zda bych místní kopané nepomohl. Jelikož jsem tu vyrůstal a za Dvůr Králové do sedmnácti let i hrál, chtěl jsem se nějakým způsobem odvděčit. Sám si pamatuju, jak mě mamka tahala domů ze hřiště na Hrubých lukách, kde jsem po tréninku ještě přes zábradlí s klukama hrál nohejbal (usmívá se).

Z hlavního partnera královédvorského oddílu jste „povýšil“ až na prezidenta klubu. Co pro vás tahle role znamená?

Nevím, zda jsem vyloženě povýšil, spíš jde o nějakou tu zodpovědnost. Dosavadní prezident klubu Dalibor Horáček před lety musel z pracovních důvodů skončit, takže ani nebylo moc možností, kdo by do této funkce šel (smích). Přece jen jde o amatérský fotbal, funkce to není placená a přitom nesete odpovědnost za celý klub, za jednotlivá mužstva a samotné hráče, kterých k dnešku evidujeme 160.

Velkou měrou jste se zasloužil o to, že Dvůr Králové nad Labem patří k předním klubům v Královéhradeckém kraji. Je Fortuna Divize C pro vás soutěží, jaká by se v patnáctitisícovém městě měla hrát? Nebo jste někdy přemýšlel i nad Českou fotbalovou ligou?

Divize je pro naše město rozhodně dostačující soutěží. Ambice nějaké byly v době, když se nám podařila ta série postupů z I. B třídy, přes I. A třídu a krajský přebor až do divize, kde jsme hned jako nováček skončili druzí. Postup tehdy byl hodně blízko. Časem jsme ale zjistili, že bez výraznější podpory dalších sponzorů a podpory města se profesionální sport dělat nedá.

Letos se vaše mužstvo pohybuje v horní polovině tabulky. Soutěž s přehledem zachránilo. Jste spokojen s průběhem sezony?

Divizní skupina C je každý rok nesmírně silná. Letos obzvlášť. Vždyť někde od čtvrtého místa níž hrají ještě na jaře všechny týmy o záchranu a není snadné se v soutěži udržet. Rok co rok je pro nás těžké hledat vhodné hráče, stejně tak kvalitního trenéra, který zaručí nejen dobré výsledky, ale i dobrou atmosféru v kabině.

Prozraďte, dá se čtvrtá nejvyšší soutěž v republice hrát s vlastními odchovanci?

Možná ano, ale není to jednoduché. Předně musí klub hodně investovat do mládežnických kategorií. Shánět kvalitní trenéry a především mít k takovému fotbalu podmínky. Ty ve Dvoře Králové opravdu nemáme a už jen udržet tu hráče a trenéry je složité. Máme jen jedno hřiště, na kterém trénuje devět našich mužstev, atlety nepočítaje. Když zaprší, musíme objednat autobus a jet jinam. Nedisponujeme umělým trávníkem, ačkoliv ho najdete už pomalu v každém menším městě. Hráče je pak těžké udržet, i proto musíme shánět zkušené kluky z jiných klubů.

Jak ve Dvoře Králové pracujete s mládeží? V soutěžích máte šest mládežnických mužstev, což není málo.

Můj názor byl vždy takový, že je potřeba si na mládeži zakládat. Nám se podařilo obsadit všechny trenérské posty. Máme tu kvalitní trenéry, kteří dětem věnují spoustu svého volného času. Před lety se u nás hrála divize staršího a mladšího dorostu. To už je ale dlouho. Byly tu i roky, kdy jsme měli s mládeží velké problémy. Momentálně se ale daří naplňovat ročníky, povětšinou hrajeme krajské soutěže a věřím, že s působením naší mládeže můžeme být spokojeni.

Váš klub před nedávnem zasáhlo úmrtí funkcionáře a bývalého trenéra Čeňka Cellera. Co pro vás tato ztráta znamená?

Strašně moc. Čenda tu s námi v našem oddíle byl patnáct let, od vstupu do divize. On nebyl jen bafuňářem, úspěšným trenérem a naposledy sportovním ředitelem. Byl to především náš kamarád. Stýkali jsme se na stadionu třikrát, čtyřikrát týdně, trávili společně spoustu času. Byl pro nás ve fotbale velkým pomocníkem, děním v klubu doslova žil. Coby letitý funkcionář krajského svazu věděl o všem, co bylo potřeba, dokázal poradit, co kde dělat, jak co dělat. Znamenal pro nás moc a hodně nám bude chybět.

Máte kolem sebe dostatek fotbalových nadšenců nebo je v dnešní době těžké někoho se zájmem o práci okolo fotbalu sehnat?

Je to určitě těžké. Výbor je funkcí neplacenou a je to postavené hlavně na nadšencích a na lidech, kteří fotbal milují. U nás musím zmínit především Jirku Peláka, Milana Tykala, Láďu Pavlise nebo Jaroslava Hampla. To jsou lidé, kteří se těší na každý fotbalový zápas, každý den jsou se svým týmem a není jednoduché takové sehnat.

Ve vašem městě na tom už roky nejste nejlíp s fotbalovým zázemím. Jak byste popsal momentální situaci okolo místních sportovišť?

K tomu už se snad ani nedá nic dodávat. Jedním slovem je to katastrofa. Za dvacet let, co fotbal dělám, tak namísto, aby se něco zlepšovalo, jsme na tom ještě hůř. Pomalu v každém jiném městě herní plochy přibývají, u nás máme teď místo dvou, tří hřišť už jen jedno. Areál stadionu v Podharti si jeden místní podnikatel koupil a trávník tam už nějaký čas leží ladem. Pod Hankovým domem máme zázemí takové, že se musíme před soupeři stydět, když je vedeme do kabiny. Tady se nic nezměnilo snad čtyřicet let. I soupeři se nám smějí a nechápou, jak s takovým zázemím můžeme hrát 15 let v kuse divizi. Já ale věřím a doufám, že se blýská na lepší časy.

Lepší časy v čem?

Tak především v přístupu města. Tady se před lety nastolil trend, od kterého město zatím neuhnulo. My dostaneme nějakou dotaci, ale obratem zaplatíme za pronájem sportovišť. To třeba v Trutnově neexistuje. Platíme šest set korun za hodinu tréninku pro děti. 2500 korun za zápas nebo mládežnický turnaj. Přitom máme v soutěžích přihlášeno osm mužstev. Tahle to přece dál nejde. Vrcholem bylo, když dalo město ruce pryč od koupi stadionu v Podharti, my o něj pak přišli a na něm se teď nic neděje.

Vy zastupujete firmu, která je jedním z předních partnerů pražské Slavie. Co pro vás spolupráce s aktuálně nejúspěšnějším klubem v zemi znamená?

Jak už jsem řekl, fotbal miluji odmalička a Slavia byla vždycky mým oblíbeným klubem. Jako malý kluk jsem se těšil na každé derby, na to, až uvidím Františka Veselého. Když jsme pak ve firmě přemýšleli nad reklamou a nad marketingem, pak si myslím, že tohle nebyl špatný nápad. Letos navíc Slavia oslavila double, a jelikož na dresech nechybí logo FV Plast, tak naše firma i díky tomuto úspěchu byla vidět.

Prozraďte na závěr, na kolik vás přijde jedna fotbalová sezona ve Dvoře Králové? Nesháníte nějakého dalšího silného partnera k sobě?

Sezona je hodně drahá a já samozřejmě budu rád za každého nového partnera, který by se na chodu našeho klubu chtěl podílet. Našemu klubu se v posledních letech daří a bylo by dobré, kdyby se mu rozhodli pomoci i noví sponzoři. Nejde tu zdaleka jen o mužstva dospělých, pomoc potřebuje především mládež, ve které my disponujeme šesti věkovými kategoriemi.

Diskuse

Příspěvky diskuse

Tisknout



Dvůr je náš a my jsme s ním


FV Plast
Sponzor
TJ Dvůr Králové

© 2019, Fotbalový klub -TJ Dvůr Králové – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing